© Lucas Lacer 2024

Neplač, vždyť poslední z mnoha jsi,

poslední z armády démonů,

klaníc se slepému Bohu,

jak otroci dříve, jak otroci kdysi,

co vzývali krvavou madonu.

Neplač, vždyť poslední z mnoha jsi,

poslední z andělů proklatých,

zpívajíc hluchému Bohu,

jak chudáci dříve, jak chudáci kdysi,

co tonuli ve vodách stojatých.

Neplač, vždyť jediná z mnoha jsi,

jediná samotná tančící v hlubině noci,

jež mou duši drží plně v své moci,

jediná, jež bude navěky mým snem.

Tak neplač a za ruku přece mě vem…