Ve vánku vlní se kadeře bělavé,

v zářivou korunku sepjaté paprskem,

lehce se vlní pramínky sněhové

a v paláci vysoko v království nebeském

snáší se hluboká noc.

A na tvé rty, tvůj dech

tvůj polibek, tebe v mých snech

čekám, čekám a čekám,

až v tobě utopit budu se moct

a ty hoře světa za sebou konečně nechám…